Poskytovatelé NDC API: tři různé věci pod jedním názvem

Zadání obvykle dorazí jako jedna věta z obchodu: „potřebujeme NDC obsah, najděte nám poskytovatele.“ Zadáte do vyhledávače poskytovatele NDC API a ve výsledcích stojí vedle sebe vývojářský portál aerolinky, prodejní stránka agregátoru a API dokumentace rezervační platformy, jako by šlo o tři nabídky na tutéž zakázku. Nejde. Každý z nich vám nechá na stole jiný objem práce a jiného člověka na telefonu ve chvíli, kdy cestující chce změnit let.
Text je určený vývojáři nebo technickému vedoucímu, který má z té jedné věty udělat rozhodnutí. Předpokládá, že znáte REST a JSON a o distribuci letenek nevíte nic. Neopakuje srovnání obou kanálů, to najdete v článku NDC API nebo GDS; začíná až tam, kde jste se rozhodli, že chcete nabídky přímo od aerolinek, a potřebujete vědět, od koho je vzít.
Co standard dává a co nechává otevřené
NDC je standard zpráv, který vydává IATA. Popisuje, jak si prodejce od aerolinky vyžádá nabídky a jednu z nich promění v objednávku: AirShopping vrátí nabídky, OfferPrice jednu potvrdí, OrderCreate ji zarezervuje a skupina zpráv typu order ji potom načítá, mění a ruší. Nabídku sestavuje sama aerolinka, a proto mohou tarifní balíčky, sedadla a zavazadla přijít rovnou v odpovědi, místo aby je zprostředkovatel skládal z publikovaných tarifů.
Jednotnost ale standard nedává. Každá aerolinka implementuje tu verzi schématu, kterou si vybrala, ty zprávy, které si vybrala, a vlastní pravidla pro platbu a lhůty pro vystavení letenky. Dvě aerolinky, které obě „podporují NDC“, se mohou lišit v tom, zda lze objednávku držet nezaplacenou, zda se změna dělá přes API, nebo e-mailem na podporu, a zda se dozvíte, že aerolinka let posunula. „NDC API“ tedy nikdy není jedna integrace. Je to jedna integrace na aerolinku, pokud ty rozdíly už nevstřebal někdo jiný. Právě na toho někoho ve skutečnosti ukazuje slovo poskytovatel.
Tři druhy poskytovatelů NDC API
Než si u kteréhokoli výsledku přečtete stránku s funkcemi, zařaďte ho do jedné z těchto skupin.
| Sama aerolinka | Agregátor | Rezervační platforma | |
|---|---|---|---|
| K čemu se připojujete | K NDC endpointu dané aerolinky | K jednomu API, které stojí před NDC endpointy mnoha aerolinek, často vedle dalších zdrojů | K API pro lety, jehož výsledky mohou vedle jiného obsahu obsahovat i NDC nabídky |
| Kdo má smlouvu s aerolinkou | Vy, nebo akreditovaná agentura, pro kterou stavíte | Různě: někdy stále potřebujete vlastní smlouvu s každou aerolinkou, někdy vás kryje smlouva agregátoru | Platforma nebo její dodavatelé |
| Co stavíte | Všechno, pro každou aerolinku zvlášť | Jednu integraci a k ní ošetření všeho, co agregátor nesjednotil | Vyhledávání, rezervaci a servis nad jedním modelem |
| Kdo se vyrovnává s aerolinkou | Vy | Vy, nebo agregátor, podle smlouvy | Platforma; vy se vyrovnáváte s platformou |
| Kdo řeší problém se servisem | Podpora aerolinky pro agentury | Nejdřív agregátor, potom aerolinka | Platforma |
| Čeho se vzdáváte | Ničeho, kromě času | Některých funkcí jednotlivých aerolinek, zploštělých do společného tvaru | Přímého vztahu a každé soukromé dohody, kterou s aerolinkou máte |
O poslední řádek se dá přít. Tým s jedním dominantním domácím dopravcem a vyjednanou dohodou může zjistit, že první sloupec je levnější, než vypadá, protože jedna aerolinka znamená jednu integraci. Tým, který prodává mnoho aerolinek zákazníkům z ulice, to nezjistí.
Vyhledávání je ta snadná polovina
Každé demo poskytovatele ukazuje shopping. Nabídky se vrátí, mají názvy tarifních značek a ikony zavazadel, cena vydrží přes OfferPrice, objednávka vznikne. Tahle cesta funguje téměř všude, protože ji každá aerolinka postavila jako první.
Náklady jsou v tom, co se s objednávkou děje, když už existuje. Cestující chce letět o den později. Jiný ruší a čeká vrácení peněz, které mu tarifní podmínky dovolují. Aerolinka změní čas letu a někdo to musí cestujícímu oznámit a nový čas přijmout, nebo odmítnout. Jméno bylo zadáno s chybou. Ve starším kanálu většinu z toho agent vyřídil z jedné obrazovky u většiny aerolinek. Přes NDC je každá taková věc samostatná schopnost, kterou aerolinka zpřístupnit mohla a nemusela a kterou poskytovatel dál předat mohl a nemusel.
Kde schopnost chybí, nastupuje člověk: e-mail nebo telefonát na podporu aerolinky, případně formulář na portálu, který vyplňují zaměstnanci vašeho klienta. Není to selhání poskytovatele; je to stav implementace u každé aerolinky. Rozhoduje ale o tom, kolik lidí váš klient potřebuje na servisním oddělení, a to vám prodejní stránka neřekne.
Je tu i druhý, tišší důsledek. Objednávka vytvořená přes NDC kanál aerolinky se zpravidla musí obsluhovat stejným kanálem. Pokud jsou agenti vašeho klienta zvyklí otevřít jakoukoli rezervaci ve svém stávajícím systému a změnit ji tam, NDC objednávka se v něm nemusí objevit vůbec, nebo jen pro čtení. Zeptejte se, kde objednávka žije, dřív než se zeptáte, jak rychlé je vyhledávání.
Vyžádejte si servisní matici po aerolinkách
Nejužitečnější dokument, který vám poskytovatel může dát, je mřížka: aerolinky v řádcích, operace ve sloupcích a v každé buňce údaj, zda operace funguje přes API, funguje ruční cestou, nebo nefunguje. Když ji poskytovatel dodat neumí, sestavíte si ji sami, a to v produkci. Na těchto sloupcích trvejte:
- Rezervace bez platby. Dá se objednávka vytvořit a zaplatit později a jak se vrací časový limit?
- Způsoby platby. Které aerolinka touto cestou přijímá a zda je mezi nimi obvyklý způsob vyrovnání agentury.
- Dobrovolná změna. Je k dispozici přecenění změny (
OrderReshop) a její potvrzení (OrderChange), nebo jde o ruční žádost? - Storno a vrácení peněz. Dostanete částku k vrácení před potvrzením storna a provádí se vrácení přes API?
- Změny z podnětu aerolinky. Posílají se vám změny letového řádu jako notifikace, nebo je musíte hledat dotazováním každé objednávky?
- Ancillaries po rezervaci. Lze sedadlo nebo zavazadlo přidat k existující objednávce, nebo jen při vytvoření?
- Opravy jména a special service requests. Přes API, nebo ručně.
- Testovací prostředí. Má ho každá aerolinka dostupné přes poskytovatele a chová se jako produkce i u servisu, nejen u shoppingu?
Chtějte to písemně a s datem. Implementace aerolinek se hýbou a buňka, která byla v době vzniku mřížky ruční, se mezitím mohla změnit kterýmkoli směrem.
Kdo se vyrovnává a na čí akreditaci to stojí
Tuhle část má vývojář chuť přenechat obchodu, a neměl by, protože mění to, co se bude stavět. Je-li agentura, pro kterou stavíte, akreditovaná u IATA a má s aerolinkou vlastní smlouvu, objednávky se vyrovnávají stejně jako její letenky dosud a váš kód posílá v každém požadavku identifikátory agentury. Není-li akreditovaná, stojí za každou objednávkou akreditace někoho jiného: agregátoru, consolidatora nebo platformy. Peníze pak tečou jinak, agentura dostává kredit nebo si předplácí zůstatek a vaše integrace musí znát limity a zůstatky stejně jako nabídky a objednávky.
Ani jedno uspořádání není lepší. Špatně je zjistit, ve kterém jste, až po dokončení vývoje.
Kde stojí tato platforma
Jsme ve třetím sloupci tabulky. Platforma zpřístupňuje API pro lety a hotely a přístup začíná rozhovorem, ne samoobslužným klíčem: první výměna je o tom, co a kde prodáváte, protože lety, hotely, zájezdové balíčky a atrakce se aktivují každé zvlášť pro daného tenanta a obsah dodavatelů, který tenant vidí, je ten, který mu přidělují jeho skupiny dodavatelů. Kreditní limity sub-agentů a fakturace vyrovnání jsou součástí platformy, ne tabulkou vedle ní.
Co zde nezveřejňujeme: seznam aerolinek, počet zdrojů ani tvrzení o tom, který obsah k vám přichází přes NDC a který jinými kanály. Pokud na tom ve vašem případě záleží, a týmu se soukromou dohodou s aerolinkou na tom záleží, zeptejte se hned v prvním rozhovoru a chtějte odpověď po jednotlivých aerolinkách. Ten rozhovor začíná na stránce travel APIs. Pokud se teprve rozhodujete, co je za endpointem kteréhokoli poskytovatele, článek dívejte se za API probírá smluvní otázky, které tento text vynechal.
Co stojí výběr podle shopping dema
Účet přijde pozdě, a proto se snadno přehlíží. Shopping a rezervace jdou do provozu, první týdny vypadají dobře, a pak začnou změny. Každá změna, kterou API neunese, se stane úkolem pro zaměstnance klienta, řešeným e-mailem s podporou aerolinky, která má vlastní pracovní dobu. Vrácení peněz, jejichž výši API nikdy nesdělilo, se cestujícím slibují zpaměti podle tarifních podmínek a rozdíl mezi slibem a tím, co aerolinka skutečně vrátí, jde z marže agentury. Posunutý let, o kterém nikdo nedostal zprávu, objeví cestující až na letišti.
Nic z toho není v demu vidět a všechno se dá zjistit před podpisem. Řekne vám to mřížka. Poskytovatel kteréhokoli ze tří druhů, který vám dá poctivou mřížku s mezerami, je lepší volba než ten, který tvrdí, že každá aerolinka je podporována plně: první vám řekl, kde budou zaměstnanci vašeho klienta potřeba, druhý to nechal na vás.